Milovníkům čokolády

Příběh čokolády

Vše začalo před více než třemi tisíci lety ve vyspělých civilizacích Střední Ameriky. Mayové a Aztékové byli prvními národy, které kolem roku 1000 př.n.l. objevily kouzlo kakaových bobů.

Původní kakao odedávna rostlo a zrálo jen v tropických oblastech mezi 20.stupněm jižní šířky a 20.stupněm severní šířky, kde se teplota pohybuje po celý rok mezi 21°a 25°C. Země produkující kakaové boby tvoří pás okolo rovníku. Na plantážích jsou mezi řady kakaovníku vysazovány kokosové palmy a banánovníky jako zdroj stínu. To má také za následek omezení vzrůstu stromů asi na 6 metrů výšky, a tedy jednodušší sklizeň.

Kolébkou evropské čokoládové historie se stalo Španělsko. V roce 1517 aztécký vládce Montezuma seznámil s oblíbeným nápojem domorodců španělského objevitele Hernána Cortése. Byl to právě Cortés, kdo představil svou verzi nápoje Xocolatl (hořká voda) na dvoře krále Karla V a přidal do nápoje cukr a vanilku. Zatím co Aztékové míchali sušenou, opraženou a rozemletou kakaovou drť s chilli, hřebíčky a skořicí a přidávali kukuřičnou mouku. To, že se Cortésovi podařilo úspěšně zahájit konzumaci čokoládového nápoje, se dá považovat za začátek nové éry v historii čokolády. Časem se pití čokolády rozšiřovalo do celého světa. Jejímu kouzlu podlehly postupně Francie, Anglie a samozřejmě také Amerika. Dlouho ale čokoláda byla nápojem pouze pro privilegované vrstvy. Byla nazývána ,,tekutým zlatem,,. Proto se také kakaové boby používaly jako měna.

První čokoládovna byla otevřena právě v Novém světě, v roce 1765 v Dorchesteru ve státě Massachusetts. Čokoláda se však stále konzumovala pouze v tekutém stavu a její pevná forma byla zatím neznámá. Až v roce 1847 se objevila první, velmi nekvalitní a hrudkovitá tabulka čokolády a o dalších 28 let později vznikla první mléčná čokoláda.

A vynikající pralinky? Na ty si lidé museli počkat až do roku 1913.

Výroba čokolády

Než se sklizený kakaový bob změní v lahodnou čokoládovou pochoutku, urazí dlouhou cestu při níž jsou důležité následující fáze:

  • Čištění
  • Pražení
  • Drcení a mletí
  • Oddělování kakaového másla
  • Míchání
  • Konšování
  • Temperování a tvarování
  • Chlazení a balení

Čokoláda a zdraví

Jistě jste už slyšeli o pozitivních účincích čokolády na zdraví. Může být čokoláda vůbec zdravá? Ale ano. Prý je dokonce prospěšné i vdechování její vůně. Kvalitní čokoláda obsahuje nejen vitamíny, železo, kofein, kalcium, ale i antioxidanty, vápník, draslík, fosfor či teobromin.

Čokoláda zvyšuje hladinu serotoninu v mozku, takže se po její konzumaci cítíme lépe a šťastnější. Zlepšuje fungování mozku – bylo zjištěno, že po požití šálku horké čokolády měli testovaní jedinci lepší výsledky při řešení matematických úloh než ti, kdo si před hodinou nedopřáli sladké občerstvení. Snižuje riziko rakoviny – čokoláda zvyšuje hladinu flavonoidů v krvi, které chrání buňky před poškozením volnými radikály.

Lékaři vědí, že chrání srdce před vznikem cholesterolu, a že je zdrojem energie. Poznal to i mořeplavec Cortéz, který si nápoje z pražených kakaových bobů považoval právě proto, že zvyšovaly odolnost a zaháněly únavu, a proto byly součástí jídelníčku při jeho zámořských výpravách. Čokoláda však také podle vědců dokáže udržet vaši mysl zdravou a bystrou. Zároveň má zvláštní moc, přijde k chuti kdykoliv. Stačí malý kousek a pohladí vám duši. A nezapomeňte, že i hořká čokoláda vám osladí život.

A co dál?

V současné době by se mohlo zdát, že čokoláda je již všední záležitostí. To ale vůbec neplatí. Je sice mnohem dostupnější než dříve, ale stále ji považujeme za něco exkluzivního, například jako odměnu za náročnou práci, výjimečný závěr stolování nebo vzácný dar pro blízkou osobu.

Trend ukazuje zpět k začátkům, k originálním a původním chutím, klade se důraz na pěstované odrůdy kakaa, podobně jako při pěstování vinné révy u vína. Důležité je, že každý člověk má v sobě schopnosti labužníka. Potřebuje jen příležitost, aby tyto schopnosti probudil a rozvinul.